Poslední výzva

Patrik Fuxa

Tři dlouholetí přátelé, kteří spolu vyrostli v sirotčinci, se naučili spolupráci a díky své vynalézavosti zvládali vyřešit nemálo nástrah a získat potravu v bídě, jež je tam zužovala. Poté co vyrostli a odešli ze sirotčince, se dali na nebezpečnou a dobře placenou práci, lov nestvůr. Nejen proto, že neměli žádné speciální vzdělání, ale především protože našli v řešení záludných problémů zálibu a pocit nebezpečí je přitahoval.
Všichni oplývali ohromnou odvahou. Henry byl nejsilnější, při boji byl jejich největší zbraní, ale také byl velmi opatrný, vždy se raději vyhnul zbytečným rizikům.
Amelie byla pravým opakem, byla mrštná a ze všech nejodvážnější, vždy se vrhla bezmyšlenkovitě do jakéhokoliv nebezpečí. Nakonec tu byl Lucas, když čelili nebezpečí, vždy byl ve vedoucí pozici, dokázal se rychle rozhodnout, použít vynalézavost a dobrou taktiku. Proto měl nakonec hlavní slovo, kteří ostatní poslechli.
Jejich práce je prováděla celou říší, až do té doby kdy je na jejich putování překvapil drobný sesuv půdy, jež je uvrhl do komína neznámého jeskynního systému.
Pojďte zjistit, zda naši hrdinové přežili výzvu, jaké do této chvíle nečelili.
_
Po pádu do jeskyně se chvíli rozkoukávají. Nikdo se naštěstí nezranil. Jejich kůň Hlíva, jež s nimi také propadl do jeskyně, se vzpřímí a splašeně uteče jedním z východů jeskynního dómu.
Po chvíli se z chodby ozve kvílení koně. Zapalují jedinou pochodeň.  Ostatní vybavení se muselo zachytit někde na povrchu.
„Musíme najít co nejrychleji cestu ven, než nám zhasne pochodeň, bez ní se odtud nedostaneme.“ Říká Lucas
„Měli bychom vyrazit za Hlívou, třeba mu můžeme ještě pomoct,“ odvětí Amelie.
„Moudřejší by bylo, vydat se druhým směrem.  Nevíme co tam na nás číhá a i když bude Hlíva ještě žít, tak ho odtud těžko dostaneme,“ řekne Henry.
Vydat se cestou za koněm, je ale možné, že tam číhá nějaké nebezpečí.
Jít druhou chodbou, ze které se ozývá lehké šumění.